Krkonoše

Blog

Slovensko – itinerář týdenní dovolené se psem

lPokud se chystáte na dovolenou na Slovensko a neradi jezdíte nepřipravení, sestavila jsem pro vás itinerář naší dovolené. Aktivnější dny jsme prostřídali s těmi odpočinkovými, přesto jsme se nenudili. Jako výchozí bod jsme zvolili Liptovský Mikuláš, který nabízí celou řadu ubytovacích možností. Jako bonus je pak k dispozici spousta obchodů, restaurací i Decathlon pro sehnání zapomenutého vybavení.

Den první – Liptovská Mara

Po cestě z Prahy a ubytování v Liptovském Mikuláši jsme vyrazili ještě na nenáročnou procházku.
Zamířili jsme do archeoskanzenu Havránok, který se nachází nad hrází přehrady Liptovské Mary. Jde o kopec nad ikonickou věži kostelíka Panny Marie.
Na kopci je několik míst, které rekonstruují podobu historického osídlení, ale především krásný výhled na vodní plochu a okolní hory.

📌MAPA📌

Den druhý – Kráľova hoľa

Kráľova hoľa byla prvním naším cílovým horským vrcholem v Nízkých Tatrách, takový “rozehřívací” kopeček. Již při cestě z Telgártu kolem hřbitova nám bylo jasné, že na seznámení s tímto pohořím jsem si vybrali docela stoupák. Mohl mi napovědět i terénní profil z mapy…kdybych se na něj podívala 😅
Každopádně hodinu nad Telgártem se nám vrchol ukázal ještě dost vysoko nad námi. Zbaveni iluzí o překonaném převýšení jsme pokračovali, přece jen to byl celodenní výlet:)
Nahoře nám byly slibovány výhledy na Vysoké Tatry a pokračování hřebenovky pohořím Nízkých Tater. Vysoké Tatry byly zastřené mračným oparem. Výhled na hřebenovku byl pěkný, skoro nás inspiroval k procházce…To bychom ale nesměli na protějším kopci zpozorovat déšť a bouřku v přímém přenosu ⛈️ Nám se naštěstí vyhla a my mohli pokračovat za zvuku ovčích zvonců zpět dolů.

📌MAPA📌Z Telgártu po zelené, žluté s modré nahoru, dolů po červené. A naopak bych to jít nechtěla 🙈

TIP: doporučuji kávu v Depo Café Telgárt ☕️
PS. nahoře není žádný strom, natož zelený 🌲

Den třetí – Vysoké Tatry

Tuhle túru ve Vysokých Tatrách jsem si vysnila už někdy na začátku roku. A proto jsem byla nadšená, když jsme se na dovolenou rozhodli jet nedaleko.
První školní den, pondělní zářijové ráno…a kolem Štrbského plesa jen pár sportovců. Doporučuji si tedy přivstat 😉Štrbské pleso je asi nejznámější z ples, které Slovensko může nabídnout.
Po absolvování kochací stezky kolem plesa za slunečného počasí, jsme se s přibývajícími mraky začali přesouvat k plesu Popradskému. Jelikož nám doprovod dělali dva psy, šli jsme asfaltovou cyklostezkou (pak i zpátky).
Přesně tehdy, kdy jsme si vyndali oběd a usadili se na lavičce nedaleko Majláthovy chaty, začalo pršet. V o něco silnějším dešti jsme pak prošli i po stezce kolem plesa a na začátku asfaltky zpět do Štrby už jsme šli lijákem v bouřce. Byla jsem hoodně ráda, že jsme “jen” dole a ne třeba na Rysech.
V autě jsem vylila vodu z bot, vyždímala ponožky a jelo se dál 😂

📌MAPA📌

 

Den čtvrtý – Malá Fatra

S ohledem na počasí jsme ani 4. den dovolené nezůstali v Nízkých Tatrách. Přeci jen jsme po minulém dni chtěli být v suchu. Přesunuli jsme se na parkoviště Terchová ve Vrátné dolině, odkud jsme začali stoupat po modré turistické značce na “modrou hřebenovku”. Po svačině na vrcholu Baraniarky jsme se vydali po skalnatém hřebeni na zalesněné Žitné…cestu jsme absolvovali za zvuku hromu. Naštěstí z toho ale nic nebylo…na obloze. Naše tempo až k vrcholu Sokolie bylo ukázkově trailové 😂
Další vrchol, Kraviarske, bych chtěla oficiálně označit za vrchol s nejhezčím výhledem na Malé Fatře. Člověk jen sedí a kolem sebe se může kochat okolními hřebeny s nejnámějšími vrcholy tohoto pohoří.
Již při pauze na Baraniarkách, kdy se před námi poprvé otevřel výhled na celý hřeben, jsme ani nedoufali, že bychom se na Velký Kriváň vůbec mohli dostat, ale rozhodli jsme se v cestě na něj pokračovat. A zvládli jsem to!
Nicméně z Velkého Kriváně jsme museli dolů sejít co nejdříve, s ohledem na časové možnosti a únavu jak naši, tak psů. Zpět k autu jsme došli pod lanovkou. A to teda AU!

I tak si ale nyní říkám, že by bylo fakt hustý, jít to pod tou sjezdovkou nahoru. Ale že prý jedině sama 😂

POSTŘEHY Z TRASY:
– Nikde jsem tu informaci nedohledala, ale z vrcholu Baraniarky do Malého sedla je nutné překonat již dosti vydrolenou skálu s řetězy. Se psy ani s dětmi bych touto trasou nešla (vědět to dříve). Na toto si prosím dejte pozor. Slovensko je svými výstupy s řetězy poměrně známé.
– Cesta z parkoviště na Baraniarky po modré je de facto pouze lesní pěšina (z většiny pouze pro jednoho člověka), která serpentinami stoupá zalesněným kopcem…po schodech vykopaných v kopci na délu kroku nebo prostě jen po “bahenní skluzavce”. Doporučuji si přibalit hůlky.

📌MAPA📌

Den pátý – Kvačianska dolina

Pátý den dovolené byl odpočinkový. V plánu byla jen procházka, okruh přes Kvačianskou dolinu.
Jedná se o příjemnou cestu postupně stoupající nad údolí potoka Kvačianka, kolem dřevěných vyhlídek, která k potoku opět sestoupá. Před návštěvníkem se v údolí naskytne pohled na postupně opravované mlýny na potoce. Nedaleký Ráztocký vodopád byl bohužel vyschlý.
Nám se nechtělo stejnou cestou i vracet. Rozhodli jsme se pokračovat z červené po modré a následně po zelené turistické značce stáčející se kolem Čierne hory. Pod horou jsme se odpojili na místní modře značenou stezku. Mapy.cz ji ukazují, ale já bych ji nedoporučila. Cesta asi není tak oblíbená a je to znát. Je částečně zarostlá a popadané stromy přes cestu nikdo neodstranil. Tento klid navíc nahrává místní fauně. Poté, co jsme zhruba ve třetině modré stezky našli medvědí hovno, stal se z procházky opět cardio trénink.
V pořádu jsme došli zpět k autu, a tak jsme si mohli na ceduli na parkovišti přečíst dokonce jména medvědů, jenž se někdy v dané lokalitě pohybovali 😅

Většina návštěvníků spojuje výlet do Kačianske doliny s návratem před Prosieckou dolinu. Ta je ale kvůli žebříkům pro psy nevhodná.

📌MAPA📌

Den šestý – Nízké Tatry

Čtvrteční den byl jako stvořený pro malou hřebenovku Nízkých Tater. Konečně.
Od parkoviště v Demanovské dolině jsme vycházeli po žluté, směrem do sedla Polany. U Vrbického plesa nás vítali na hladině první sluneční paprsky a následná cesta vedle, skrz i nad potůčkem Zadná voda byla vskutku příjemná. V sedle jsme dali první pauzu a vydali jsme se po hřebeni k vrcholu Dereše a dál na Chopok a Ďumbier. Cesta vede někde klasicky v trávě po vyšlapané hlíně, někde je vyskládaný kamenný chodník. Ačkoliv byl všední den, bylo znát, že se jedná o velmi oblíbenou část pohoří, s lanovkou. Až na k Ďumbieru jsme míjeli různé skupinky turistů i výletníků.
Na nejvyšším vrcholu Nízkých Tater jsme dali další občerstvovačku, delší odpočinek před sestupem. Ten jsme zahájili z Krúpovy holi po zelené do Lúček, kam jsme došli se stmíváním. K autu, které nás čekalo u památníku, jsme vystoupali přes sídliště Staré Koliesko. Autu skoro na dohled, avšak v kopci velmi prudkém, jsem dokázala zakopnout a spadnout. Pád byl ztlumen sklonem cesty, zhruba tak z výšky na nataženou paži. Horší bylo, že jsem se sklouzla trochu dolů 😁

Na krásný slunečný den však budu mít vzpomínku ještě dlouho v podobě vypálených kraťasů 😂

📌MAPA📌

 

Den sedmý – Liptovský Mikuláš

Původně byl sedmý den zamýšlený ještě pro turistiku po okolí. Usoudili jsme však, že jsme objevováním nasyceni a je čas Slovensko opustit, tak jsme se vydali na cestu k domovu.
Abychom se s krajem rozloučili pořádně, koupili jsme si McFlury a vyvezli jsme si ji k památníku na Háji, kde je nejen vojenský hřbitov, ale především krásný výhled. Z lavičky na jedné straně parkoviště jsme nejdříve obdivovali obrysy Vysokách Tater, na druhé straně je k vidění město Liptovský Mikuláš, Liptovská Mara a Nízké Tatry.

📌MAPA📌

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Post a Comment

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisicing elit sed.

Follow us on