Dovolená. Moře, skalnaté pobřeží, oblázkové pláže, nepříliš dlouhá cesta, ale také kufr plný jídla a někdy taky stan. Nejsevernější chorvatský poloostrov kromě ideální lokality nabízí také mnoho autentických lákadel. Mezi ně patří kromě tamní přírody, darů moře a jeho klimatu, také památky poznamenané historickými událostmi.

Nás pro ubytování a jako výchozí bod zlákalo z fotografií město Pula. Po příjezdu jsme byli ale malinko zklamaní. Nicméně hlavně z toho důvodu, že jsme si neudělali kompletní předodjezdový průzkum. Je to poměrně velké město. Ano, nabízí řadu památek, které na vás vykukují z každé zobrazené fotografie, ovšem jako rozrůstající se, nejen turistická, destinace, skýtá i zástavbu sídlišť. Mnohem více se nám proto líbilo město Rovinj, které má i hezčí přilehlé pláže.

Pula má ale rozhodně co nabídnout. Kromě dochovaného amfiteátru, římského oblouku a jiných antických památek, lze navštívit třeba pevnost Kaštel, odkud je, za mě, nejkrásnější výhled na celé město. My jsme navštívili hlavně ta místa, která šla projít i se psi. Co nás dále lákalo, ale čeho jsme se museli vzdát, je třeba nabízená plavba do blízké jeskyně na kajaku, návštěva akvária či se cesta lodí na přilehlé ostrovy parku Brijuni.

Původně jsme se sice rozhodli, že do Itálie nepojedeme, ale na Istrii jako bychom se v ní ocitli. Tuto atmosféru navozují jednoduché domy s dřevěnými okenicemi postavené jeden na druhém, kostelní věžičky i antické památky. Jelikož Istrie byla dříve součástí Benátské republiky, kromě typické architektury je zde velice oblíbená italská kuchyně, její slavná pizza i gelato a mezi mluveným slovem také zaznívá italština. Dále se italská nátura promítá i do stylu řízení. Blinkry většinou nejsou součástí provozu a dodržování rychlostí také není místních silná stránka.

Určitě se vyplatí trochu prozkoumat místní kuchyni. Všudypřítomné olivové plantáže člověka naladí na ochutnávku a případnou koupi olivového oleje. Čerstvé ovoce se prodává nejen kolem silnic, ale i na tržištích ve městě. Dále je oblast známá pěstováním vinné révy a jako kraj, kde se daří lanýžům. O čerstvých rybách a mořských potvorách se takto u moře snad ani nemusím zmiňovat.

Hned první den mě dostal pohled na nádherně průzračnou mořskou vodu. Kdo by však čekal písečné pláže, ten by byl z této oblasti dosti zklamaný. Ty nejkrásnější pláže v oblasti jsou oblázkové a všude jinde je kamenité, skalnaté, pobřeží. To bohužel poskytuje dobré podmínky pro život mořských ježků. Proto doporučuji si pořídit kromě šnorchlovacího setu i boty do vody.

Rakouskou dálniční známku lze zakoupit na 10 dní a to kromě příhraničních benzinových pump i elektronicky. Elektronická verze je však platí minimálně 18. den po zakoupení.

Slovinsko má dálniční známku, stejně jako Česká republika, elektronickou. Její prodej probíhá přímo na státní hranici v kontrolních budkách. Není proto ani nutné vystupovat z auta. Její minimální platnost je však jen 7 dní.

Chorvatsko má místo zpoplatněné dálniční sítě platby za jednotlivé projeté úseky dálnice. Při nájezdu jsme projeli branou, kde nám automat vydal lístek, jenž jsme při sjezdu z dálnice předali u okýnka a za daný úsek jsme zaplatili konkrétní obnos peněz. V našem případě nás cesta z Puly k hraničnímu přechodu Dragonja vyšla na 53 kun. Cena byla stejná pro úsek tam i zpátky.